• 3.5.2018
• Marcela Provazníková
• Soft & Skills

Generace Y. Proč nás baví.

O generacích X, Y, Z i dalších toho bylo v posledních letech napsáno mnoho. O tom, jak dramaticky se mění způsob myšlení mladých lidí, jak oni mění trh, ale zejména jaký je jejich přístup k práci. Jasné hranice toho, kdo kam patří, nelze přesně určit. Pokud ale doposud tápete, zjednodušeně lze říct, že lidé narození od 60. do 80. let jsou tzv. generace X. Ještě si pamatují dobu bez mobilních telefonů nebo všude přítomného internetu. Slova jako internetová kavárna nebo telefonní budka jim nezní až tak retro.:)

Ti mladší, narozeni v 90. letech, jsou tzv. generace Y neboli Millennials. A o této generaci dnes chceme mluvit. O generaci, která už dospívala s dychtivým nadšením pro ploché dotykové obrazovky, obklopena moderními nástroji komunikace, světelnou rychlostí se vzdalující analogové době. O generaci, která vyrostla v prostředí, které přeje otevřenosti, změnám a růstu. O generaci, o které panuje mnoho názorů, předsudků a stereotypů.

V BluePool jsme se hned na počátku vydali těžší cestou. Chtěli jsme být pro lidi prvním zaměstnavatelem. Chtěli jsme je vidět růst a rozvíjet jejich talent. To však znamená, že u nás pracují lidé, kterým bylo nedávno 20 let, tedy ti z generace Y. Podle různých zdrojů mají jiný přístup k práci, než na jaký byli manažeři ve firmách zvyklí. Mají jiné hodnoty a představy o životě. Tito mladí a nadějní z generace Y tvoří 90% našich zaměstnanců. Máme už s nimi své zkušenosti, proto jsme se rozhodli podívat se na několik stereotypů, které o nich kolují. Zdrojem nám byl článek, který vydal v roce 2016 The Guardian.

Stereotyp č. 1: Nasazují laťku vysoko, protože “mají nárok”. Na jednu stranu mají kvalitní vzdělaní. Mají skvělé technické dovednosti a umí se neskutečně rychle přizpůsobit. Na druhou stranu žijí v době ekonomického růstu, což také znamená vyšší nároky, vyšší ceny (např. za bydlení), očekávání okolí a vystavování všeho na sociální sítě. Také nechtějí zaostávat, když přijde na to pořídit si ty nejnovější vychytávky.

Souhlasíme. Kladou si skutečně vysoké nároky. Nejdou do práce pro práci samotnou. Nechtějí dělat něco nudného jen proto, aby vydělali na bydlení. Očekávají, že firma, pro kterou pracují, bude reflektovat stejné hodnoty, jaké mají oni sami. Nespokojí se odbytým přístupem. Chtějí vědět, že někdo sleduje jejich kroky, že je firma ochotna do nich investovat, pokud jí oni věnují svůj čas a talent. Za to, co dávají, očekávají patřičné ocenění.

Stereotyp č. 2: Jsou líní. Říká se o nich, že automaticky očekávají, že se budou v kariéře posouvat. Říká se, že do práce ani nechtějí chodit, že to, že jsou fakt dobří, je samo sebou i bez přílišného snažení.

Nesouhlasíme. Ve skutečnosti je to trochu jinak. Ti, kterým opravdu jde o smysluplnou práci, nedávají na stejnou úroveň to, že v práci jsou fyzicky a to, že skutečně podávají kvalitní výkon. Nejspíš mají víc závazků, koníčků, i takových, které jim vydělávají peníze. Očekávají, že se budou moct věnovat tomu, co je baví. Ti, kteří chtějí, se umí dívat kolem sebe a přinášejí nápady, které můžou je samotné, i jejich práci, posunout dál.

Stereotyp č. 3: Nežijí, aby pracovali, pracují, aby žili. Podle výzkumu neřeší až tolik work-life balance. Jde spíš o to, jak práci integrovat do jejich života. Nevadí jim, že klient zavolá v 10 večer, pokud je práce baví a dává jim smysl. Často pracují jako konzultanti na volné noze, aby dokázali skloubit všechny své zájmy.

Souhlasíme. Naši konzultanti mají spoustu zajímavých koníčků. Hrají v hudebních kapelách, organizují koncerty, pořádají vlastní výstavy. Co nám to říká? Že se umí pro věc nadchnout, že mají organizační schopnosti a rozhled. Baví nás to s nimi, protože se od nich také učíme.

Stereotyp č. 4: Mileniálové často impulsivně mění práci. Prý jsou sobečtí, neloajální, v jedné práci nevydrží a pořád mění zaměstnání. Není to ale jenom výsada generace Y. Podle výzkumu společnosti Deloitte mají obecně mladí lidé tendenci měnit práci častěji. Platilo to i pro předchozí generaci.

Souhlasíme. ...i když ne tak docela. S dvacetiletými to může být složitější. Skutečně jsou přelétavější, vyžadují více pozornosti. My jsme ale přesvědčeni, že je to na jedné straně o konkrétních lidech a na druhé o vzájemném souladu. Někteří přišli a zase brzo odešli. Našli jsme však spoustu nadšených, loajálních kolegů, kteří rostou společně s námi. Zažili úplné začátky firmy, škobrtnutí i úspěchy a pořád jsou s námi. Dnes to už nejsou žádní nováčci. Vyspěli. Z některých jsou manažeři, koordinátoři, zkušení profíci a my víme, že se o ně můžeme opřít, ale museli jsme proto něco udělat.

Stereotyp č. 5: Nemají čas. Tohle chce trochu vysvětlení. Jedna z věcí, které si mileniálové cení, je tzv. obrácený mentoring. Možnost předat to, co umí, někomu zkušenějšímu a současně se něco naučit. Nečekají, že budou hodiny a dny poslouchat o tom, jak mají svou práci dělat, na to není čas. Nechtějí být jenom podřízení. Chtějí diskutovat, podílet se na tom, co se jich týká.

Souhlasíme. Líbí se nám, že nemáme kolem sebe jenom přikyvovače. Libí se nám, že máme partnery do diskuse. Když naši lidé pomáhají tvořit to, co děláme, rozumí tomu a jsou v tom spokojení.

Máme k tomu dva závěry. Zaprvé můžeme jednoznačně říct, že zaměstnávání mileniálů nás baví. Jsou mladí, mají spoustu energie a nápadů a když budou chtít, dotáhnou to opravdu daleko. Druhý závěr je, že je to vždy o lidech. Kdo chce, ten si cestu k vysněným cílům najde, ať je mu 20 nebo 40 :)

Použité Zdroje:

Gani, Aisha. “Millennials at Work: Five Stereotypes - and Why They Are (Mostly) Wrong.” The Guardian, Guardian News and Media, 15 Mar. 2016, www.theguardian.com/world/2016/mar/15/millennials-work-five-stereotypes-generation-y-jobs.

Kadlec, Marian. “X, Y, Z – Tři Písmena, Tři Nejvýraznější Generace Současnosti.” HR Forum, 14 Dec. 2010, www.hrforum.cz/x-y-z-tri-pismena-tri-nejvyraznejsi-generace-soucasnosti/.